Září 2013

Fast nebo fatt foody??

23. září 2013 v 18:54 | EgoGirl |  Téma týdne
Osobně se musím přiznat, že jsem nikdy tomuto životnímu stylu nepropadla. To si radši namažu chleba povindlem a udělám si dobrý čaj než hamburger s colou. Bohužel i já si jednou na uherský rok něconezdravého koupím a s chutí to sním, ale že bych tak musela žít to snad ne. Hned po vydatné kalorické bombě mám výčitky svědomí.

I u nás ve městě je jeden takový stánek. Bábina mu říká "hladové oko" a místní školáci si to jen pochvalují. Jinak nevidím rozdíl mezi KFC, McDonaldem,Burger Kingem a čínskými nudlemi, které jsou u nás ve městě též hojně zastoupeny. Všechny tyhle věci nemají s pořádným jídlem nic společného.

U nás tehle problém ještě nedorost atamových rozměrů jako v USA nebo Anglii. Je všeobecně známo, že Američani jsou moc líní aby si vařili a Angličani to zase neumí. Každopádně by se výstavby takovýchto podniků měly razantně snížit.

Dilema nebo problema?

20. září 2013 v 21:31 | EgoGirl |  Téma týdne
Každý si najde způsob jak jedno vynést do nebe a druhé do pekla. Ve městě jsou výhody, dobré spoje, školy, kultura, restaurace a bary. Na vesnici se všechno šíří rychlostí požáru, musíte si dávat pozor co kde řeknete na koho neskrývaně čumíte(=ekvivalent - nad kterým slintáte) a zdánlivý klid vás jenom nahlodává. Mě je celkem fuk komu se co líbí, já osobně bych uvítala domek odstřižený od světa nebo byt ve VIP části města, no kdo by nemél rád protiklady?

Opuštěná

20. září 2013 v 21:26 | EgoGirl
Oh, třída kolem mě se naplnila, skupinky se semkly a já pořád nějak trčím. Z jedné strany je všechno povrchní, z druhé dětské a ta třetí urážlivá. Učitelé jsou pokritci a lehkovážní egoisté. Na všechno se dívám, jako z Marzu. Hodně si čtu abych unikla do svého světa a potom jsem jak jinak než mimo.

Miluju román u kterýho se mi svírá srdce a žaludek, ale potom si uvědomím,že sem pořád sama. Všichni kolem mě se vzhli do vztahů a já ani nemám s kým tančit na tom stupidním plese. Zas budu na sobě mít šaty a bude mi hrozně, jako už minule a 100x předtím.

Mé deprese se uklidnily, ale pořád je cítím a to až bolestně. Nemám šanci jak se změnit, ale čekat na prince se asi nevyplatí co? Sevřu se do alkoholového oparu a zkusím se smát.